V září 2024 začal Okresní soud v Kolíně projednávat žalobu o ochranu osobnosti M. Wollnera na M. Dobiášovou ve které požadoval omluvu a stažení článku, ve kterém napsala:
„Zamknul kancl, když jsem psala scénář, strčil mou ruku mezi nohy. Chtěl, abych zamňoukala, než i schválí scénář. Sahání na prdel – normálka. Ty si myslíš, že jsi hvězda, jsi jen kýbl hoven.“
Dne 9.9.2025 byl vynesen rozsudek, ze kterého vyjímáme odstavce obsahující skutková zjištění soudu.
Bod 21. Skutkový závěr o zveřejnění článku a tvrzeních o nevhodném chování
Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná dne 16. 11. 2022 zveřejnila na webových stránkách Investigativního magazínu dostupných na www.infakta.cz článek „Pracovní podmínky v redakci Reportérů ČT: Aktivismus, bossing i harašení“, v němž mj. uvedla tvrzení o sexuálním obtěžování a urážce, k nimž mělo dojít v minulosti při jejím působení jako redaktorky Reportérů ČT ze strany žalobce vůči ní, která jí žalobce vytýká.
Na základě podnětu Nory Fridrichové došlo v České televizi k ustanovení komise, která po slyšení 28 osob dospěla k závěru, že žalobce se s největší pravděpodobností dopouštěl nežádoucího chování vůči podřízeným zaměstnancům a externím spolupracovníkům typu nevyžádaných doteků vůči ženám, nežádoucího hodnocení vzhledu žen, nevhodných poznámek se sexuálním podtextem a nevhodných sexuálních návrhů a rovněž verbálního ponižování mužů i žen (vulgární urážky, zesměšňování).
Žalobce působil v České televizi na pozici šéfredaktor redakce reportážní publicistiky a své vedoucí postavení zneužíval tím, že se dopouštěl vůči ženám sexistických narážek, nevhodných poznámek na jejich vzhled a nevyžádaných doteků, kdy ženy toto chování snášely, ale bylo jim nepříjemné. Tohoto chování se žalobce opakovaně dopouštěl i k žalované, vůči níž používal rovněž slovní narážky vybízející, aby zamňoukala a dostaví se výsledek.
Žalobce se dále dlouhodobě dopouštěl hrubého slovního napadání a ponižování některých podřízených, zaměstnanců a spolupracovníků a zpochybňování jejich profesních schopností, a oni toto jeho chování snášeli. Hrubých slovních urážek se dopouštěl i vůči žalované, např. typu „píča a „kýbl hoven“. O nežádoucím chování žalobce byl informován jeho nadřízený Zdeněk Šámal. Oficiální stížnost na chování žalobce v ČT nebyla podána.
Bod 22. Svědecké výpovědi a závěry komise ČT jako podklad skutkových zjištění
K těmto skutkovým zjištěním soud dospěl na základě výpovědí svědků xxxxxx a yyyyyy. Výpovědi těchto svědků soud hodnotí jako přesvědčivé a věrohodné, neboť se shodují v popisu pracovních situací, při nichž se projevovalo nežádoucí chování žalobce nejen k žalované, ale i k jiným osobám v podřízeném postavení k žalobci, kdy svědci a jejich další kolegové tyto dojmy vzájemně sdíleli nebo se o nich navzájem svěřovali.
Výpovědi svědků jsou obsahově v souladu, neboť určité situace o chování žalobce popisovali shodně nebo se v jejich líčení doplňovali tak, že jejich tvrzení vyznívají věrohodně. Soud nepochybuje o tom, že v případě obsahu svědeckých výpovědí nebylo postupováno záměrně s cílem poškodit žalobce, žádné takové spiknutí vůči žalobci z výsledků provedeného dokazování nevyplývá.
Uvedená zjištění o nežádoucím chování žalobce jsou dále podpořena obsahem zprávy komise ČT ze dne 22. 12. 2022, která po slyšení 28 zaměstnanců a spolupracovníků redakce Reportéři ČT konstatovala závěr o pravděpodobnosti nevhodného chování žalobce, jež popsalo celkem 14 osob.
K uvedené zprávě vypovídala jako svědek Mgr. xxxxx jako členka komise, která potvrdila učiněné závěry s tím, že tyto závěry nevyplynuly z výpovědi všech osob jednoznačně, že polovina osob nezaznamenala žádné nevhodné chování, případně ho nevnímala jako negativní.
Soud dodává, že věrohodnost výpovědí svědků nebyla zpochybněna listinnými důkazy žalobce o komunikaci se svědky, jimiž chtěl prokázat přátelské vztahy s nimi v běžném životě. Ohledně výpovědi svědka yyyyy , který popřel vědomost o nevhodném chování žalobce vůči podřízeným a atmosféře v redakci, soud uvádí, že ji považuje za nevěrohodnou, neboť je v rozporu s výpovědí dalších svědků i se závěry komise ČT. Výpověď žalované o sexistickém chování žalobce vůči ní v zamčené kanceláři nebyla potvrzena jiným důkazem.
Bod 23. Listinné důkazy z médií a vymezení jejich relevance pro rozhodnutí
Soud rovněž provedl k důkazu listiny, a to článek s názvem „Šikana a sexuální harašení v ČT? Sahání na prd*l je normálka, svěřila se novinářka. Celou věc chce využít i Okamura.“ zveřejněný dne 25. 11. 2022 na portálu pravda24.cz, článek s názvem „Dobiášová obvinila Wollnera z bossingu a obtěžování, ČT to prošetřuje“ zveřejněný dne 2. 12. 2022 a 4. 12. 2022 na portálu iDNES.cz, článek s názvem „Kolik lidí v České televizi ve skutečnosti mňoukalo?“ zveřejněný dne 6. 1. 2023 na portálu medium.seznam.cz, článek s názvem „Bývalá reportérka ČT Markéta Dobiášová promluvila: V kauze Wollner vylezl jeden z problémů, které televize má“ zveřejněný dne 9. 1. 2023 na portálu zivotvcesku.cz, článek s názvem „Dobiášová: Wollnera se v redakci báli. Lidé, kteří ho kryli, zůstávají v České televizi dál“ zveřejněný dne 16. 1. 2023 na portálu expres.cz, kdy uvedené články byly zveřejněny v reakci na předmětný článek žalované ze dne 16. 11. 2022 a v něm nastíněné problémy v ČT včetně nežádoucího chování žalobce.
Těmito důkazy včetně dalších listinných důkazů, a to komentářů uživatelů sociální sítě X a stránkou z portálu Wikipedia ohledně profilu a kariéry žalované, se soud nezabýval, neboť by měly význam pro výši nároku na zadostiučinění, ale s přihlédnutím k zamítnutí žaloby nemají pro věc význam.
Bod 24-31. Odmítnuté důkazy a procesní rámec dokazování
Se týkají odmítnutých důkazů, resp. zákonného rámce sporu.
Bod 32. Vymezení sporné otázky: pravdivost skutkových tvrzení
V projednávané věci žalobce vytýká žalované uveřejnění skutkových tvrzení, která jsou dle žalobce nepravdivá. Soud tedy posuzoval, zda zveřejněná skutková tvrzení odporují skutečnosti.
Bod 33. Prokázaná (v podstatných rysech) pravdivost tvrzení žalované
Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalobce se opakovaně dopouštěl v pracovním prostředí sexistického chování vůči žalované v podobě doteků, např. plácnutí přes zadek s četností mnohokrát, flirtujících poznámek, jako „když zamňouká, tak něco bude“, poznámek se sexuálním podtextem či narážek.
Toto chování žalobce bylo prokázáno výpovědí svědkyň xxxx, xxxx, xxxx, xxxx a xxxx, které buď byly svědkem popisovaných situací nebo se jim žalovaná svěřila. Tyto svědkyně popsaly i příklady sexistického chování žalobce vůči nim či jiným kolegyním, takže lze uzavřít, že se jednalo o běžný vzorec chování žalobce vůči podřízeným zaměstnankyním. Některé ze svědkyň a rovněž svědci yyyy a yyyy též potvrdili, že žalobce používal vůči podřízeným hrubé výrazy, a to včetně žalované.
Skutečnost, že žalobce urazil žalovanou při předávání ceny výrazem „kýbl hoven“, potvrdila svědkyně xxxx, které se žalovaná svěřila.
Výpovědi svědků a obsah zprávy ČT tvoří ucelený řetězec popisových událostí, které do sebe zapadají a postačují k tomu, aby tvrzení žalované byla v podstatných ohledech považována za pravdivá. Žalovaná tak prokázala dílčí z vytýkaných tvrzení uveřejněných v jejím článku, které se týkalo hrubé urážky ze strany žalobce, jakož i tvrzení o tom, že žalobce ji vyzýval se zjevně nevhodným podtextem k mňoukání nebo osahával pozadí.
Bod 34. Neprokázané tvrzení: incident v uzamčené kanceláři
Pokud jde o tvrzení popisující chování žalobce vůči žalované v uzamčené kanceláři, žalovaná k němu vypověděla jako účastnice řízení, jiným důkazem podpořeno nebylo, tedy toto chování žalobce není bez pochybností. Je tomu tak proto, že výpověď žalované byla ovlivněna jejím zájmem na výsledku řízení v projednávané věci.
Bod 35. Zneužití vedoucího postavení žalobce jako součást celkového posouzení
Soud však zároveň dospěl k závěru, že je třeba zohlednit celkové chování žalobce v postavení nadřízeného a přihlédnout k tomu, že toto postavení ve vztahu k podřízeným zneužíval, jak bylo svědecky prokázáno.
I když žalovaná ohledně tvrzení o sexuálním útoku žalobce na ni v uzamčené kanceláři neunesla procesní břemena, soud žalobu zamítl i co žalobního požadavku na omluvu a přiměřené zadostiučinění za domnělý zásah do žalobcova práva na ochranu osobnosti tímto tvrzením, protože z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce soustavně dlouhodobě zneužíval svého postavení vedoucího zaměstnance mimo jiné též k sexistickému chování vůči svým spolupracovnicím, a to způsobem, který vybočoval z pravidel slušnosti a obvyklého chování na pracovišti.
To platí tím spíše, že pracovištěm účastníků řízení v rozhodné době byla veřejnoprávní televize financovaná z televizního poplatku, a veřejnost měla právo očekávat od zaměstnanců na takovém pracovišti – kromě plnění úkolů takové instituce – rovněž dodržování základních pravidel slušnosti.
Bod 36. Důsledek pro dílčí nárok: odepření ochrany osobnosti i u neprokázaného tvrzení
Z toho důvodu soud upřel žalobci právo na ochranu osobnostních práv ve smyslu v § 8 o.z. i vůči tomuto dílčímu tvrzení, kde žalovaná neunesla beze zbytku důkazní břemeno o jeho pravdivosti.
Bod 37. Úvahy soudu k intenzitě zásahu a důvodům zamítnutí žaloby
Pro úplnost soud uvádí, že v projednávané věci nejde o případ, kdy by žalovaná uveřejnila o žalobci skutečnosti natolik intimní povahy, že by jejich uveřejnění – bez ohledu na jejich pravdivost – odporovalo právu na ochranu soukromí a lidské důstojnosti žalobce.
Kdyby totiž soud jen z tohoto důvodu žalobě vyhověl, poskytl by ochranu žalobcovu nepoctivému jednání. Byl to žalobce, kdo v postavení vedoucího zaměstnance vnesl na pracoviště účastníků řízení narážky se zjevným sexuálním podtextem a učinil z obtěžování spolupracovnic pravidlo, které snášely jen proto, aby si udržely práci v redakci a z téhož důvodu o něm mlčely.
Bod 38. Výrok: zamítnutí žaloby
Z výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl.
Viz také:
